Od kamaráda jsem dostala třítýdenního osmáčka, kterému zemřela maminka.
Jelikož jsme nechtěli aby byl sám tak jsme pořídily dalšího.
Časem jsme si řekli, že bychom chtěli další osmáčky, ale jinou barvu než agouti a tak jsme si dovezli dvě holčičky (modrou a černobílou) ze zájmového chovu Můj degu.
Holky jsme původně do chovu neměli, měli jsme je pouze jako mazlíčky, ale návštěvám, které k nám chodily se jejich barvy líbily a tak jsme se nakonec rozhodly mít vlastní zájmový chov.
Další den jsem začala zjišťovat co vše potřebuji na to abych mohla mít vlastní chov.
Pak jsem začala shánět chovného samce pro mé holky.
Povedlo se mi sehnat krásného čokoládového samce ze zájmového chovu u Boba.
Dále jsme se ujali asi roční samičky ze špatných podmínek, chudinka měla utržený ocas, roztrhlé ucho a byla agresivní a teď je z ní ten největší mazlík.
A nakonec jsme si dovezli tři osmáky z Německa.
Momentálně máme dvanáct osmáků, ale doufáme, že se chov bude postupně zvětšovat.
